Jolana Havelková - Původní plán 4.2. - 6.3.2010 Jolana Havelková patří k nepřehlédnutelným autorkám současné fotografie. Některé její práce ale není možné včlenit do tradičních kategorií či jednoznačně přiřadit k určitému médiu. Průběžně překvapuje novými, odlišnými přístupy. Obecně se dá říci, že se dlouhodobě zabývá médiem fotografie a jeho užitím v současném umění, od přímého nemanipulovaného obrazu až k těm pracím, které vznikly jako výsledek kombinací dalších technik a postupů. vernisáž dne 3.2.2010 od 18:00 hod.

Výstava : JOLANA HAVELKOVÁ - PŮVODNÍ PLÁN Datum : 4. 2. – 6. 3. 2010 Zahájení : STŘEDA 3. 2. v 18. 00 výstavu zahájí H. Musilová Místo : Dům umění České Budějovice Kurátor DU : Michal Škoda Původní plán Jolana Havelková patří k nepřehlédnutelným autorkám současné fotografie. Některé její práce ale není možné včlenit do tradičních kategorií či jednoznačně přiřadit k určitému médiu. Průběžně překvapuje novými, odlišnými přístupy. Obecně se dá říci, že se dlouhodobě zabývá médiem fotografie a jeho užitím v současném umění, od přímého nemanipulovaného obrazu až k těm pracím, které vznikly jako výsledek kombinací dalších technik a postupů. Inspiračním zdrojem všech tří vystavených cyklů je město Kolín a krajina nacházející se kolem; i když představují spíše esenci těchto míst než nějaký popisný záznam. Charakteristické pro tyto práce je konstruování vlastní reality, neumožňující ale hranici mezi viděným a zobrazeným přesně vytyčit. A i tam, kde se zdá, že se skutečností nijak nemanipuluje, nikdy není jistota. Z těchto cyklů byla dosud vystavena jen krajina 06, projekce snímků rovinného Polabí pokrytého sněhovou pokrývkou. Fotografie byly pořízeny mobilním telefonem s nízkým rozlišením obrazu, což jim při zvětšení na projekční plochu dodává zvláštní, abstrahující charakter. Z bílé mlhy se vynořuje horizont a občasné siluety – stromy, možná stohy, stavení… Výsledkem jsou téměř monochromní obrazy, s krajinou převedenou na několik základních tvarů. Opuštěnost, nereálnost prostoru dodává snímkům až existenciální charakter. Téměř v protikladu k tomuto souboru stojí Původní plán (od roku 2008). Proti chvějícím se, efemérním snímkům krajiny stojí kontrastní, černobílé, téměř dokonalé záběry budov. Pohled na domy z perspektivy chodce dívajícího se nahoru proměňuje tvary, proporce, zdánlivě podstatné věci potlačuje a upozorňuje na skryté, přehlížené. Některé objekty nejsou na první dojem rozpoznatelné, mnohdy vypadají jako stavebnice. Podobně jako u krajin, také u těchto snímků vystupuje do popředí spíše plošná struktura, hluboký prostor, tedy pohled nahoru je redukován na čisté, základní tvary (trojúhelník, kruh, čtverec) a jejich výseče. Vznikají tak díla pracující s jazykem geometrie, s řádem a jeho následným porušováním. Uliční síť a prostorové rozčlenění domů umožňuje také analyzovat vztahy mezi jednotlivými tvary či jejich detaily, a to jak v bohatých sestavách, tak v minimalistických, abstraktních kompozicích. Redukce barvy do černobílé škály, u všech snímků sjednocených do identické tonality, dává ještě více vyniknout geometrizující struktuře a potlačit vazbu na původní reálnou předlohu. Třetí vystavený soubor nevychází z konkrétní existující prostorové situace, ale spíše z vědomí, jak jsou písně Františka Kmocha spjaté s obyvateli tohoto středočeského regionu. S Kmochovými písněmi a aranžmá vycházely stovky notových sešitků, k jeho poctě se v Kolíně koná opulentní festival dechové hudby. Píseň Kolíne, Kolíne napadne snad každého, pokud v těch místech zastaví; pro někoho je Kmoch téměř synonymem Kolína. Z tohoto pocitu vzniká, respektive to jsou východiska série nazvané Návrh na změnu partitury, vznikající od roku 2005. V Domě umění ale představuje práce z posledních dvou let. Zjednodušeně řečeno, Jolana Havelková skenuje notové záznamy z postupně skupovaných sešitků a s touto materií dále naprosto svobodně pracuje. Notové záznamy i jednotlivé hudební sekvence upravuje, vrství je, násobí, překrývá, odebírá... Mění partituru. Z Kmochovy interpretace původních lidových písní vznikají záznamy nové, dosud neodehrané skladby. Společný charakter celému souboru dodává základní struktura, a to je notová osnova a tvar not. Snad nejblíže mají partitury k postupům užívaným v lettrismu, jenom fascinace písmem je nahrazena fascinací notami, jejich tvary, rytmem, dynamikou. Někdy na povrch vystoupí více jednotlivý grafém, jindy vzniká složitá, vrstvená struktura vycházející z geometrického tvarosloví či ještě lépe z podoby počítačových kódů. Výslednou podobou bývá fotografie či fotogram (ať solitér, nebo malá série), jindy autorka zůstává u digitálních tisků a vznikají větší cykly ponechávající celý původní sešitek pohromadě, ovšem ve velmi transponované podobě. Helena Musilová Jolana Havelková 1966, Kolín jolana.havelkova@tiscali.cz Jolana Havelková se své tvorbě pohybuje v oblasti fotografie, konceptuálního umění a videoartu. Samostatně vystavovala na řadě míst, účastní se mnoha skupinových přehlídek a projektů. Vystudovala Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty při Slezské univerzitě v Opavě. V letech 1999–2008 přednášela na Fakultě užitého umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (Ateliér fotografie a Ateliér digitálních médií). Připravila řadu výstav z oblasti fotografie a současného umění, věnuje se publikační činnosti v oboru fotografie. Je spoluzakladatelkou fotografického festivalu Funkeho Kolín (od roku 1993). foto Jan Mahr